Doufám, že si ještě za Živanice proti ligovému soupeři v poháru zahraju, říká Michal Buriánek!

Michal Buriánek patří po Radku Gorolovi k nejdéle působícím hráčům v kádru živanického Sokola, letos oslavil třicítku a je odchovancem pardubického fotbalu. Michal posílil Živanice už v létě 2013, když přišel se skupinou sedmi nadějných pardubických mladíků. Někteří odešli dříve, někteří déle, ale Michal se zařadil mezi stabilní opory dnes třetiligového živanického klubu a hraje neodmyslitelnou roli v obranné řadě našeho týmu.

Michale, když jsi v roce 2013 přestupoval do Živanic, napadlo by Tě, že zde strávíš tolik dalších sezón?

Nikdy jsem nebyl zastáncem častých změn dresu, a jelikož jsem od 6ti let, až na půlroční hostování, působil jen v Pardubicích, tak jsem do Živanic odcházel s tím, že se tu budu snažit zůstat co nejdéle. Myslím, že se podařilo tento můj plán naplnit a stále doufám, že ještě řádka sezon mě v Živanicích čeká. 

Zažil jsi zde návrat do Divize C, ve které jsme úspěšně působili pět sezón a následně i postup do třetí ligy. Na co nejraději vzpomínáš?

Tady asi není moc o čem přemýšlet, nejraději samozřejmě vzpomínám na postup do České fotbalové ligy. Jsem moc rád, že jsem u toho mohl být. Jsem také velmi rád za poslední dvě „půlsezóny“, kdy se nám v ČFL velice daří. 

To je pravda, Živanice aktuálně pokořily další metu fotbalových úspěchů, když přezimují na třetím místě tabulky ČFL, nehledě na to, že během podzimu okupovaly řadu kol první místo. Čeká nás tedy boj o druhou ligu? :-)

Pokud bude ta možnost poprat se o první místo v ČFL, tak se o to zcela jistě pokusíme. Jsem přesvědčený o tom, že když se nám povede začátek jara, tak bychom určitě mohli usilovat o nejvyšší příčky. Pro mě osobně je minimální cíl udržet se v „TOP 3“ naší skupiny ČFL.

Máš oblíbeného a naopak neoblíbeného soupeře v rámci soutěží, které jsi se Sokolem absolvoval? Co derby s Pardubicemi?

Musím říct, že nějaký vyloženě neoblíbený tým nemám. Na druhé straně, mezi nejoblíbenější soupeře, se kterými jsme se potkali, určitě patří právě FK Pardubice, jelikož se nám na ně celkem daří a sekretáře v Pardubicích dělá můj dlouholetý kamarád Lukáš Ouředník. Takže to je vlastně i odpověď na druhou část otázky, na derby s Pardubicemi se samozřejmě vždycky moc těším.

Nedá mi to, nezeptat se. Fotbal není vždy jen to příjemné.  V dresu Sokola jsi zažil surový likvidační faul, po kterém jsi skončil s komplikovanou zlomeninou čelisti v nemocnici. Jak se na tento incident koukáš s odstupem času? Jsi třeba během hry obezřetnější a předvídavější?

Bylo to moje první vážné zraněním, které bych si sice rád odpustil, na druhou stranu to pro mě byla také další zkušenost. Při tréninku nebo během utkání to v hlavě rozhodně nemám, a když vidím, jak po neméně surovém  faulu dopadl například Tomáš Kakrda nebo Matěj Ptáček, tak si říkám, že pro můj fotbalový život to vlastně bylo mnohem „lehčí“ zranění než ta jejich. 

V pohárovém zápase se Spartou v roce 2014 jsi vyrovnával a posunul jsi tak Živanice blízko senzaci. Jak na toto utkání vzpomínáš? Bylo to Tvé životní utkání?

Na tento zápas vzpomínám velice rád! Bylo to pro mě zcela výjimečné utkání, protože dát gól v dospělé kategorii pražské Spartě se vážně nepoštěstí každému. Životní utkání to pro mě bylo z pohledu divácké návštěvy a mé branky, ale co se týká mého výkonu tak asi ne :-). Doufám, že si ještě za Živanice proti nějakému ligovému soupeři v poháru zahraju! (pozn. pohárové utkání se Spartou v září 2014 navštívilo v Živanicích takřka 3500 diváků a Michal v 52. minutě vyrovnávval na 1:1, Živanice se Spartou dlouho držely krok a mohly jít i do vedení, favorit však nakonec vyhrál 3:1).                                                                    (JŠ)