Měli bychom zúročit zkušenosti, které jsme během podzimu posbírali, říká před startem jara Ondra Herzán, kapitán Sokola Živanice

Před začátkem jarní části České fotbalové ligy jsme položili několik otázek Ondřeji Herzánovi, který za Sokol Živanice válí už šestou sezónu. Připomeňme, že Ondřej působil v Atlanticu Lázně Bohdaneč, FKAS Pardubice, poté v Jablonci a Spartě. V létě 2006 pak opustil české vody a zamířil do italského Lecce, následovala Verona, Spezia Calzio a v roce 2008 hostování v SK Kladno. Poslední působiště Ondřeje před definitivním návratem do České republiky bylo třetiligové italské Portogruaro, kde odkopal dvě sezóny. Ondřej nastoupil ve 103 prvoligových utkáních a vstřelil 9 branek. Má za sebou také osm reprezentačních startů za reprezentace do 17, 20 a 21 let.

Ondro, před nedávnem jsi avizoval, že jsi v této sezóně, díky celkovým poměrům v ČFL, mnohokrát pociťoval bezmoc a měl chuť s fotbalem skončit. Jak to máš nyní? Vrátila se chuť do „fotbalového života“?

Po dlouhé přestávce se všichni těšíme na začátek jarních bojů. Hodně zákulisních věcí se mi ve fotbalovém prostředí nelíbí a některé jsem během podzimní sezony komentoval. V některých momentech už mi to totiž přišlo za hranou. Měl jsem souhlas klubu, tak jsem se vyjádřil. Svojí fotbalovou budoucnost nechci moc plánovat. Snažím se užívat přítomnost a budoucnost momentálně neřeším. Po sezoně si všechno vyhodnotím a rozhodnu se co dál.

Jak hodně se liší poměry v českém a italském fotbale, který jsi řadu let hrál? Je tam fotbalové zákulisí kultivovanější?

Myslím, že v Itálii mají také svoje problémy. Korupce a ovlivňování zápasů se tam řešilo také. Při samotných zápasech byl ale rozdíl ve vztahu hráč-rozhodčí patrný. V Itálii jsem cítil mnohem větší vzájemný respekt.

Na které své fotbalové působení nejraději vzpomínáš?

Budu vzpomínat rád na všechny svoje působiště. Velmi dobrým rozhodnutím byl odchod do Itálie. Na začátky v Atlanticu budu vzpomínat pro rodinnou atmosféru, kterou jsem tam zažil. V Jablonci jsem si vybudoval za tři roky poměrně silnou pozici a sportovně se mi dařilo. Sparta představovala velkou výzvu, a i když jsem se v ní trvale neprosadil, tak zážitky z LM, získání titulu a pohárových utkání mi už nikdo nevezme.

V Živanicích působíš již šestou sezónu. Zažil jsi tak celou „novodobou“ pouť Sokola Divizí C až po současnou třetiligovou sezónu. Jak hodně se tyto soutěže liší a v čem vidíš největší rozdíly?

Třetí liga je fyzicky náročnější. Týmy v ní působí na profesionálnější úrovni. Kvalita některých jednotlivců je vyšší.

Jsi zkušený hráč. Jsou nějaké momenty, situace, nebo události ve fotbale, které Tě během působení v Živanicích překvapily, ať už pozitivně nebo negativně?

Rád bych viděl v nižších soutěžích víc fair play od všech zainteresovaných...

Těžká otázka pro kapitána, přesto… jak vidíš jarní část soutěže? Jasným cílem je záchrana soutěže, asi to ale nebude jednoduché…

Jsem přesvědčený, že se na jaře zachráníme. První adaptační půlrok máme za sebou. Měli bychom zúročit zkušenosti, které jsme během podzimu posbírali. Poučit se z chyb a hlavně být efektivnější v proměňování brankových příležitostí.        (JŠ)