Domácí prostředí působí jako balzám

Živanice - Živanický trenér Petr Rejman byl s výrazným posílením kádru spokojen. Někteří hráči však nenaplnili jeho očekávání

Život je změna... V loňské sezoně, když jste vstoupili do živanické kabiny, tak jste se pomalu báli, jaké tam bylo prázdno. Ta letošní ale nabízí úplně jiný pohled. Nejvíce si mne ruce trenér PETR REJMAN (na snímku), který na podzim nemusel shánět po všech čertech hráče různých věkových kategorií. Výrazné posílení se sice promítlo na personální jistotě, ovšem už ne tolik na výsledcích. Šesté místo s odstupem na přední příčky je pro klub takových hráčských kvalit málo..

Pane trenére, jak jste spokojen s podzimní částí?
Není to žádná sláva. Na první pohled umístění v horní polovině tabulky vypadá dobře,ale s bodovým ziskem spokojený rozhodně nejsem. Z hlediska herního projevu je to tak na půl. Útočná fáze podle vstřelených branek je slušná, ale defenziva není nic moc.
Vaším cílem bylo hrát pohledný a hlavně účelný fotbal, který by vám zajistil přední příčky. Jak se vám daří plnit?
Do splnění cíle vede ještě dlouhá cesta. Musíme zapracovat hlavně na tom, aby se náš fotbalový projev více propojil s tím účelným, který vede k bodovým ziskům!
Jako představitel nováčka máte srovnání soutěží. Jaký je rozdíl mezi I. A třídou a přeborem?
Samozřejmě, krajský přebor je kvalitnější soutěž. Jedná se  o první stupínek do lepší fotbalové společnosti.Většina týmů má odpovídající zázemí. Hrají zde kvalitnější hráči,větší je také tréninkové zatížení. Většina mužstev má ve svém středu několik hráčů, kteří mají zkušenosti z vyšších soutěží. Rovněž počet šestnácti účastníků klade větší nároky na všechny týmy. Je to velký skok!
Živanice jsou sice novicem, ovšem pouze na papíře. Splnili jste totiž základní úkol nováčků pro umístění na klidných příčkách, posílit se...
Ano, posílení muselo nastat. Nechali jsme pohromadě tým, který soutěž vykopal, stáhli jsme hráče z hostování a tým doplnili o několik, především mladých  hráčů.
Posílení bylo opravdu výrazné. Nicméně zdá se, že ve vašem případě jména nedělají tým. Některé „hvězdy" nechtějí bránit apod. Co vy na to?
S posílením jsem byl spokojen. Faktem ale je , že někteří hráči nenaplnili ta očekávání, která jsem si představoval. Na druhou stranu není snadné zabudovat do mužstva víc jak polovinu nových hráčů. Není jednoduché nalézt takové složení, aby hráči k sobě pasovali. Chce to trochu více času.
Pro vás jako trenéra, který si v loňské sezoně užil s nedostatkem hráčů, to ale musí být paráda, mít možnost zkoušet různé varianty, viďte?
Přesně tak. Po martyriu v I. A třídě s počtem hráčů to na podzim byla úplně jiná situace. Najednou jsem měli k dispozici kádr o dvaceti lidech. A všichni chtěli hrát.
Soutěž jste rozjeli dobře, ovšem po prohře v pátém kole v Chrudimi přišel útlum. Co se stalo?
Absolvovali jsme dost přípravných utkání a sestava do bojů o body vypadala nadějně. To potvrdil i začátek soutěže. Bohužel se nám nepodařilo stabilizovat kádr, ať už byly důvody jakékoliv. Mám na mysli zranění,nemoc, pracovní povinnosti. Takže od třetího kola jsme ve všech dalších utkání dělali z nutnosti změny na dvou až třech postech. A takovéto obměny týmu určitě neprospívají.
Živanice jsou týmem dvou tváří. Doma ukazujete tu světlou. Čím soupeře zastrašujete?
Domácí prostředí působí na některé hráče jako hojivý balzám. Na domácí půdě si toho více dovolí, chtějí se  předvést a prezentovat se co nejlepším výkonem.
Ta venkovní je ale hodně tmavá.  Proč tomu tak je?
Neřešíme speciálně chování hráčů venku – doma.Taktika je daná a jde o to ji naplnit. Na některých stadionech je atmosféra pěkně hustá. Dílem některých diváků, snahy domácích hráčů o co nejlepší výsledek tvrdší hrou, a tak někteří hráči reagují neadekvátně. No a to je odvádí od koncentrace na hru.V této oblasti musíme zapracovat o trochu více.
Přitom ve většině případů se venkovní zápasy vyvíjely ve váš prospěch. Hodně branek ale dostáváte. Máte proto vysvětlení?
To, že jsme z venku nepřivezli více bodů jde na vrub příliš častých změn v sestavě a slabé defenzivní činnosti. Doma pak mrzí hlavně ztráty s Litomyšlí a Dobříkovem.
Živanice prý nemají po kraji valnou pověst. Čím si myslíte, že to je? Jejich minulostí, osobou mecenáše Nováka, závidění podmínek?
Kromě článků z Moravan jsem nikde  o pověsti Živanic nic nečetl. Jestli máte jiné informace k dispozici, tak je uveďte do oběhu, abychom mohli zapracovat na vylepšení reputace. Jinak je to všechno v rovině jedna paní povídala! Já osobně si myslím, že za vším stojí česká povaha. A to bezbřehá závist na bývalé úspěchy, současné podmínky pro fotbal v Živanicích a také osobní vztahy. V současné době, kdy se spousta klubů potýká se zajištěním prostředků na provoz oddílu, je v některých klubech vítězství nad Živanicemi bráno jako vrchol sezony, naplnění ambicí jednotlivců. A tak sportovní zážitek a radost ze hry na těchto stadionech nehledejte.
Jaký byl nejlepší a nejhorší zápas podzimu a proč?
Nejlepší zápas jsme odehráli ve druhém kole proti Hlinsku. Myslím, že tento zápas snesl i divizní měřítko. Nejhorší utkání jsme absolvovali v Moravské Třebové.V tomto zápase se nemohlo prohrát, ale zázraky se asi dějí...
Po podzimní části máte bodový odstup na páté místo. Jaké máte plány pro jaro?
Odejdou někteří hráči, což povede k obměně kádru. Sezona má dvě poloviny a my se pokusíme tu druhou vylepšit. Zaslechl jsem něco o ukončení činnosti týmu z Cerekvice. Kdyby to tak bylo, tak při odečítání bodů by ztráta na špici nebyla zase tak veliká...

Autorem rozhovoru je Zdeněk Zamastil a byl zveřejněn 6.12.2012 na webu Pardubického deníku